Kristýna Kiki Shorf
"Má tak velké srdce, že se do něj vejde půlka země." Tohle o ní říká teta Dega - žena, která jí zná z doby, kdy byla ještě malá holčička. A tak vlastně není žádné překvapení, že si nakonec vydupala ze země vlastní terapeutické centrum.
Tak jednoduché to ale během let nebylo. Kiki si své srdce nejdřív testovala na klientech z kategorie nejtvrdších. Odsloužila si deset let v Armádě spásy s bezdomovci a bez přehánění šlo o časy, kdy jí několikrát šlo o zdraví. Stejně na tuto éru ale dnes vzpomíná se slzou v oku. Měli tam totiž tak dobrou partu, že i ty nejostřejší příhody v čase vybledly do nostalgicky růžové barvy. Asi tak, jako když váleční veteráni vzpomínají na drsné zážitky z těžkých bitev.
(V tuhle dobu Kiki poslouchala):
Iron Maiden, Rage Against The Machines, Tublatanku, Depeche Mode, Pearl Jam
Obouchaná každodenní snahou o pomoc lidem, kteří o to moc nestojí, pokročila Kiki srdnatá do dalšího levelu. Tentokrát jí její pomáhající povaha zavedla do psychiatrické léčebny v Bohnicích. Asi tam mohla rozdat spoustu péče. Ona si vybrala pavilón 16, kde se léčili lidé s duální diagnózou. Alkohol a úzkosti. Gambling a deprese. Drogy a psychózy. Nebo občas všechno dohromady. Kdybychom chtěli používat klišé, řekli bychom, že tam získala pěkně ostré ostruhy. A dodnes obdivuje tamní odborníky, kteří ji dali do profesního života košík plný dobrých rad.
(V tu dobu Kiki poslouchala):
Metallica, Hana Zagorová, Guns'n'Roses, Lucie, David Bowie, Limp Bizkit
Když uzrál čas pohnout se dál, paní magistra se rozhodla vyzkoušet soukromou psychiatrickou ambulanci. Zase něco úplně nového. Tentokrát dostala šanci pomáhat mladším pacientům, což bylo ve výsledku těžší než bezďáci a závislí dohromady. Přece jen šlo o nemocné děti.
(V tu dobu Kiki poslouchala):
Rammstein, Dreddy Seppsama, Nirvana, Sting, Michal Tučný
Další štace, další změna a tentokrát Kiki dostala příležitost pečovat o duševní zdraví takových běžnější pacientů. Rozmanitost jejich potíží byla na práci to nejzajímavější. Ale to už byla jen krůček od myšlenky na vlastní centrum.
Dneska má paní zakladatelka na pažbě stovky pomyslných zářezů - tedy klientů, kterým se po jejích terapiích udělalo líp.
David Pejsek Shorf
Medailonek Kiki je přímočarý jako rána na solar. Její životní cesta na Mount Everest začínala v základním táboře a každý další bivak byl výš a výš. To David viděl vrcholů sice hodně, ale zase nevěděl, na který vylézt dřív. Nakonec jich zkusil několik: novinářský, hudební, reklamní, vojenský, spisovatelský a nakonec i ten koučovací.
Jeho životem se prolíná hudba, psaní, mluvení a vymýšlení. Když mu bylo čtrnáct, jeho kamarád mu vyrazil ve rvačce zub a on za pojistku dostal svoji první elektrickou kytaru. S kamarádem Bořkem pak založili kapelu a chtěli dobýt MTV. Když se to tak úplně nepovedlo, rozutekli se po světě.
David zamířil za dobrodružstvím do Izraele, do země, která mu učarovala na dlouhých sedm let. Na Hebrew University of Jerusalem se zamiloval do anglické literatury, ale dlouho si jí neužil, protože ho povolala izraelská armáda. Během let ve svaté zemi poprvé přičichnul ke koučinku, kde se třeba učil z nesourodých skupin vytvořit funkční týmy.
Po návratu se zamiloval do profese novináře, Vydrželo mu to skoro patnáct let, deset z nich v roli zástupce šéfredaktora Lidových novin.
Postupem času se mu začalo stýskat po změně a tak pár semestrů přednášel na Anglo-American University o budoucnosti médií. Tím by se ale neuživil a tak se na deset let pustil do marketingu. Založil si s kamarádem agenturu, v níž vymýšleli kampaně, aby se prodalo víc nějakého zboží.
Zbývající vrcholy ke zdolání přišly v poslední dekádě. Koučování bylo přirozeným koncem a spojením všeho, co nasál do té doby. Musíte mít přece šedivé vousy, abyste někomu mohl radit, co má dělat.
A pozor, ještě zbývá „spisovatelství“ - Davidovi vyšla letos kniha Sloužil jsem v Gaze, kde s nadhledem vypráví neuvěřitelné historky ze služby v izraelské armádě.
A teď zajímavé střípky, To, kdyby vás ten medailonek nudil…
Proč má David dvě jména? Shorf a Šorf.
V hebrejštině sice Š existuje, ale v přepisu v izraelském pasu už ne. Takže má vlastně dvě jména. Je příjemně anarchistické, že se můžete nazývat, jak se vám zachce.
Proč emigroval do Izraele?
Protože se s ním kdysi rozešla holka a on jí chtěl dokázat, že jí nepotřebuje a že to dokáže někde daleko. A Praha byla moc blízko Ostravě.
Co mu chybělo v Izraeli?
Heavy metal, science fiction a lední hokej.
Co má společného rodná Ostrava s Izraelem?
Izraelská vlajka a barvy Baníku Ostrava jsou modrá a bílá? Náhoda? Nemyslím si.
Jó, pardon! A proč je Pejsek? Říká mu tak jeho rodina. Asi proto, že je věrný a poslušný. Nebo?
